Ústí nad Orlicí

Wildenschwert

Andrlův chlum

Foto Fr. Slezák

Zdroj: Z. Hurych

Současný pohled na zarostlou vyhlídku. Zdroj: Z. Hurych

Na místě exekuce mladíků byl instalován pomníček. Zdroj: Z. Hurych

U čertouška. Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

1908 Vlčí důl

Vlčí důl Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

U loučení Zdroj: Z. Hurych

U loučení Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

U Loučení Ústí nad Orlicí

U Loučení Foto: E. V. Danihelovský

194X Vicenova studánka. Zdroj: Z. Hurych

Vicenova studánka. Zdroj: Z. Hurych

Vicenova studánka. po rekonstrukci 2015. Zdroj: Z. Hurych

Lichnštejnský kámen Zdroj: Z. Hurych

Janderova vyhlídka Zdroj: Z. Hurych

Janderova vyhlídka. Foto: Fr. Slezák

Janderova vyhlídka
Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

Foto: Z. Hurych

Řehořův důl 1909

Řehořův důl je rokle v severním svahu Andrlova chlumu.

1902. Poustevníkova studánka

Poustevníkova studánka

1722 byl zvon z Řehořovy poustevny přemístěn na průčelí radnice

U zabitého. Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

Kříž u Zabitého. Zdroj: Z. Hurych

Studánka nad Mendrikem z roku 1942

Pod altánem najdeme takřka nečitelný pamětní kámen věnovaný členům Okrašlovacího spolku: Janu Janderovi, Josefu Jelínkovi a Zd. Kodýtkovi

Foto: Z. Hurych

Foto: Z. Hurych

Foto: Z. Hurych

Foto: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: Z. Hurych

Altán Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: L. Čáslavka

Zdroj: L. Čáslavka

Zdroj: Z. Hurych

Foto Fr. Slezák

U paraplete. Zdroj: L. Čáslavka

Poustevníkova studánka, vydal Bibus. Zdroj: L. Čáslavka

Poustevníkova studánka. Zdroj: P. Bartoš

Poustevníkova studánka. Zdroj: L. Čáslavka

Poustevníkova studánka. Zdroj: L. Čáslavka

Zdroj: L. Čáslavka

Zdroj: L. Čáslavka

Foto E. Danihelovského z počátku 40. let.

Kaple Nanebevzstoupení Páně z roku 1884 Zdroj: Z. Hurych

Obraz namaloval vídeňský malíř J. V. Krämer. Zdroj: Z. Hurych

Vysoký štít ji měl odlišovat od kapliček křížové cesty. Zdroj: Z. Hurych

Pohlednice.

Zdroj: L. Čáslavka

Zdroj: L. Čáslavka

Byla obnovena po r. 1990. Dnes se ztrácí v bujné vegetaci. Zdroj: Z. Hurych

1920

Pohled z Vlčího dolu. Foto: Fr. Slezák

u paraplete. Foto: Fr. Slezák

Vlčí důl.

Cestou do Vlčího dolu. Foto: E. V. Danihelovský

Nad Lázněmi

U pavilonu. Ústí nad Orlicí

U pavilonu. Foto: E. V. Danihelovský

Řehořův důl. Ústí nad Orlicí

Řehořův důl. Foto: E. V. Danihelovský

Janderova vyhlídka Ústí nad Orlicí

Janderova vyhlídka

Vyhlídka nad Lázněmi

Z Andrlova chlumu.

Opukový lomu nad Mendrikem (vpravo od Formanské cesty).

Opukový lomu nad Mendrikem (vpravo od Formanské cesty).

V zatáčce u lomu. Zdroj: L. Čáslavka

U Zabitého

Vyjdeme Řehořovým dolem a na vrcholu kopce vlevo uvidíme nízký kamenný kříž. Na ramenech má vytesán nápis -„Jakub Nowak z býka umrzel“. Dále je tu je letopočet 1695. Nápis připomíná starodávnou událost. Pověst vypráví, že zmíněný Jakub Novák byl ousteckým řezníkem a touto cestou vedl z Řetové býka určeného na porážku. Nešťastnou náhodou byl v těchto místech rozzuřeným býkem usmrcen. Kříž zde nechala postavit rodina usmrceného.

Poustevníkova studánka

Byla původně přepadem nadbytečné vody vytékající z vodojemu. Při úpravě svahu byl přepad upraven, a vzniklo tu odpočinkové místo. Nad výtokem je umístěna plastika hlavy poustevníka od L. Stránského z Řetové. Voda vytéká pouze periodicky, podle odběru vody z vodojemu, který napájí chatu na Andrlově chlumu. Na tomto místě se na sklonku 17. stol., usadil poustevník Řehoř. Později mu lidé na místě 14. zastavení křížové cesty postavili kapličku se zvoničkou. Po jeho smrti obydlí zpustlo a v roce 1722 byl zvon přemístěn na průčelí radnice. Až do roku 1820 tu byly primitívní lázně.

Pod Javory

Vydáme-li se z Kerhartic po žluté TZ, dojdeme k bývalé rasovně. Rasovny byly součásti katoven. I Ústi prý mívalo právo hrdelní a také kata. Jeho obydlí bylo vyobcováno z města až do prostřední části Vlčího dolu. Zaniklo právo, zanikla katovna, ale rasovna tu zůstala. Rvačky zde bývaly na denním pořádku, časem i vraždy. Obyvatelé rasovny jezdívali po okolních obcích s vozem, který byl zakrátko naplněn vším možným. Tyto věci dostávali od lidí jako výpalné, které se už tenkrát dávalo lumpům, aby byl „klid“. Tajemné místo po čase koupil jeden kovář z Kerhartic. Krátce zde měl kovárnu. Snad ze strachu vše prodal. Aby zavládlo bezpečí, rasovna byla zbořena a srovnána se zemí.

Vlčí důl

Na severním svahu Andrlova chlumu hluboko do lesního horského úbočí vryt nachází se Vlčí důl Z dávných časů traduje se pověst o muzikantovi, který v noci při cestě z tancovačky spadl do vlčí jámy, ve které už seděli dva vlci. Duchapřítomný muzikus popadl skřipky a začal milým vlkům hrát. Vlci vyli, muzikant hrál, struny praskaly, a když jej ráno vysvobodil hajný, měl už jen jednu jedinou strunu a pramen šedivých vlasů k tomu. V letech meziválečných hrávalo se v těchto místech přírodní divadlo. Studánka s vlčí hlavou tak, jak ji známe dnes, byla postavena za 2. sv. války panem Wágnerem, ředitelem vodárny v Ústí.

U Loucení

Název je úzce spjat s nejstarší ousteckou hospodou, která ležela pod horou Kalvárií. Ústila tam stará silnice vedoucí do Litomyšle a formani, kteří si dole v hospodě Na Mendriku propůjčovali přípřež, zde odpřahali a loučili se s kočím, který se vracel dolů s koňmi do maštale.

Lichnštejnský kámen

Kámen nechal v r. 1898 ve svém lese nedaleko hranic lanškrounského a litomyšlského panství zasadit kníže Johan z Liechtensteinů v upomínku 40. výročí své vlády na tomto území. Nápis zní: „Principis Joahni de Liechtenstein Qeréctiap XXXX. anno Regni Jubil XII/XIMDCCCXCVIII “ Ve dvacátých letech 20. stol. zřídil v těchto místech lesní léčebnu pro nemocné tuberkulózou MUDr. Rudolf Lukes – syn slavného národního pěvce Jana Ludevíta Lukese.

Janderova vyhlídka

Nad Kerharticemi v r. 1928 bylo postaveno kovové odpočívadlo pod „parapletem“ s lavičkami a krásným pohledem na město. Vzniklo jako poděkování za zásluhy předsedy Okrašlovacího spolku v Ústí továrníka Jaroslava Jandery. Ten už dříve s láskou ke svému městu společně se spolkem vykouzlil idylická zákoutí v okolí města, která pojmenoval a označil tabulkami z dílny strojního truhláře J. Chudého. Vytvořeny byly i diapozitivy a tabulky s hesly vybízejícími k ochraně přírody Ústecká. Stavba byla částečně zrekonstruována počátkem 21. stol. Dnes odtud pro vzrostlý porost není takřka nic vidět a na lavičce si neposedíte.

Zde se 8. 5. 1945 začal odvíjet tragický příběh, který skončil smrtí 5ti mladých chlapců. Na vyhlídce bylo 5 kluků z Řetové. Dalekohledem pozorovali dění kolem transportů stojících na kolejích. Nepostřehli, že je sledovali němečtí strážní u vlaku a z obavy před možným odstřelováním přikročili k odvetným krokům. Nejprve směrem k vyhlídce vystřelili, pak komando vyrazilo z nádraží ke stráni.
Toho dne odpoledne, se skupinka kamarádů – Miroslav Jappel, Jaroslav Pánek, Zdeněk Havlíček a bratři Milan a Milouš Peřinové vydala do Kerhartic. Četa vojáků proběhla kolem továrny Saidl a spol. (Perla 03), přešla po lávce řeku, a měla před sebou tuto skupinu. Němci je obklopili v domnění, že to jsou ti, které zahlédli na vyhlídce. Při osobní prohlídce u Pánka našli revolver. U dalších dalekohled, fotoaparát a trikolory na rukáv. Odvedli je na nádraží. Zde byli čtyrčlenným soudem ve smyslu stanného práva odsouzeni k trestu smrti. Veškeré intervence byly marné. Kolem 20. hod. byli převedeni přes koleje na kyšperskou stranu do místa, kterému se říká Korejtka, kde je na svahu zastřelili.

U Čertouška

Když jdeme od Mendrika, kolem kaple nahoru po ostrém skalnatém hřebenu, jehož lesnaté stráně spadají vpravo ke Kerharticím, vlevo ke staré silnici na Litomyšl, přijdeme na místo, kterému se říká U Čertouška. Na stromě býval i dříve obraz, jak ďábel pokouší Krista na poušti. Místo bylo obnoveno Klubem českých turistů Horal a Sdružením Dešvenda z Ústi nad O. Na stromě je umístěn nový obraz od Zd. Velebného.

Adresa:

562 03 Ústí nad Orlicí, Česko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.