Ústí nad Orlicí

Wildenschwert

Malá scéna

Dům katolických spolků v roce 1910

Dům katolických spolků.

Foto Jan Purkert.

Lazaret během 1. světové války. Zdroj: Český svět, 03.09.1915, č. 52, roč. 11

Ústí Nad Orlicí V Pamětech Ochotnického Divadla.

Obchod spolku Svépomoc.

UKZ 1977, červenec, str. 11

Vyfocená z místa_ kde stál dům mlékaře Aloise Jakoubka. Zdroj: P. Bartoš.

Foto: Z. Hurych

Foto: Z. Hurych

Dům Katolických spolkú v Havlíčkově ulici. Zdroj: L. Čáslavka

Divadelníci před domem Katolických spolků. Zdroj: Z. Hurych

Zdroj: M. Kličková

Zdroj: M. Kličková

Zdroj: M. Kličková

Historie využití tohoto místa ke společenským účelům je spjatá s katolickými spolky. Několik soukromníků se rozhodlo na přelomu 19. a 20. století koupit domek na místě dnešního prostranství před Malou scénou v ulici Na Příkopech. V něm měli krámek, jehož provoz obsluhovala čerstvě založená Konzumní jednota Svépomoc. Obchod prosperoval a členové jednoty postavili na zahradě tohoto domu v roce 1907 svépomocí novou budovu pro spolkový život. Většinu hmoty této budovy zabíral sál o rozměrech 16 na 12 m s menším jevištěm, využívaný k cvičení, tanci, přednáškám a divadlu. Budova byla známá jako Dům katolických spolků či Katolický dům.
 
Svatojosefská jednota katolických jinochů a mužů byla v Ústí nad Orlicí založena 9. 10. 1892. Jednota pořádala katolický spolkový život a organizovala kulturní akce jako debatní a vzdělávací večery a také divadlo. Jejím prvním přestavením byla hra Víra, naděje a láska, kterou představili v bývalém hostinci u Pávků. Poté působili v hostincích u Barkmanů a na Žižkově či v také v sále hospody Dolnice až do okamžiku, kdy se v roce 1909 přestěhovali do nového Katolického domu. Jednota se poté stala majitelem budovy až do jejího vyvlastnění komunistickým režimem.
 
V roce 1914 byla budova rozšířena. V průběhu první světové války byla používána jako lazaret.
Přestavba budovy byla provedena mezi lety 1927 – 1928, kdy členové Orla prováděli svépomocí většinu stavebních prací s náklady ve výši 130 000 Kč. K dosavadní stavbě byla přistavěna hmota nového jeviště s provazištěm. Nové jeviště bylo slavnostně otevřeno mikulášskou zábavou v prosinci 1928.
V roce 1938 se ustanovila Loutková scéna Orla, která také našla své působiště v Katolickém domě. Po přerušení činnosti během 2. Svět války byla roku 1946 obnovena. Po nastolení komunistického režimu byla budova vyvlastněna státem. Na počátku padesátých let bylo jeviště přestavěno na loutkové divadlo. Rekonstrukce se nedotkla exteriérů. Rekonstruovaný sál byl otevřen v roce 1953 Lucernou A. Jiráska.

V 70. letech následovala další přestavba. V ní se podstatně změnil architektonický charakter budovy. Byl zbourán malý obchůdek nazývaný u Katolíků, čímž se vytvořilo prostranství, do kterého od tohoto okamžiku ústí hlavní vchod, který se nachází v nově vybudované patrové přístavbě k hmotě hlavního sálu. Nová část byla strohou krychlí s prosklenými vchodovými dveřmi a výlohami po jeho stranách. V ní byl umístěn vestibul, po pravé straně se v zádveří nacházela pokladna a za ní šatny. Za dalšími dveřmi se nacházelo schodiště do prvního patra, kde se nacházely administrativní místnosti.
 
Fasády starší části byly zbaveny již tehdy již poškozených ozdobných prvků. Byla zastavěna okna do sálu, která předtím byla zevnitř zacloněna prkny. Hmota starší části budovy byla necitlivě normalizována tak, aby svým šedým strohým výrazem byla ve visuálním souladu s novou částí. Na jeviště vedl ještě boční vchod. Nad zadní částí hlediště byla umístěna projekční kabina. Divadlo bylo znovuotevřeno v roce 1977.
 
Na počátku nového tisíciletí se budova nacházela ve špatném technickém stavu, byla podmáčená s plesnivými zdmi, vyžadovala opravu izolací, elektroinstalace, nové topení a renovaci sociálních zařízení a zázemí pro návštěvníky. Přestavbu budovy provedla firma A.B. V podle návrhu architektů Zdeňka Entla a Petra Benáka v celkové výši investice za 20. milionů korun. Celá budova je nyní vyvedena v řezavé barvě. Výrazně se změnil vzhled vstupní fasády, před kterou se nyní nachází kompozice obdélníků z železných konstrukcí. Posuvné modré dveře jsou zapuštěné v jedné z těchto konstrukcí. Nosné prvky budovy byly ponechány stejně jako prostorová dispozice, avšak vnitřní vestavba je nyní tvořena z ocelových profilů s keramickými tvárnicemi tvořícími příčky. Byly provedeny nové rozvody a vzduchotechnika. Schodiště do prvního patra bylo přesunuto z přístavby ze 70. let do spojovací části. Uvolnil se tak prostor pro nově vytvořenou kavárnu s šatnami, která slouží jako foyer.
 
Budova tak slouží jako multifunkční prostor pro divadelní představení, promítání filmů, výstavy, koncerty, autorská čtení, besedy a přednášky a její prostory zahrnují bar, galerii a zkušebnu pro kapely.

Text Jan Purkert

 
 

Další zdroje:

Dušek, Radim. Ústí Nad Orlicí V Pamětech Ochotnického Divadla, Počátky Spolku „Vicena“ a Osobnost Jana Mazánka , čestného Občana Města. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2010.

Adresa:

Příkopy 621, 562 01 Ústí nad Orlicí, Česko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.